Údaje lékařských statistik jsou varující. Zatímco 99% dětí se rodí s naprosto zdravýma nohama, s příbývajícím věkem se počet vad nohou zvyšuje – podle některých údajů až na 67%. Alarmujícím zjištěním je skutečnost, že přibližně jedna třetina prvňáčků přichází do školy s nohama různě poškozenýma v důsledku nošení nesprávné obuvi.
Tato nanejvýš znepokojující skutečnost byla potvrzena průzkumem nohou dětí, který v letech 1997-1998 uskutečnili přední odborníci z VUT Fakulty technologické ve Zlíně, České obuvnické asociace a pracoviště zdravotně nezávadného obouvání a.s. Konty Zlín. Odtud je zřejmé, že pro mnoho rodičů je problémem rozpoznat při nákupu zdravotně nezávadnou obuv od obuvi, která může poškodit nohy dítěte mnohdy na celý život.
Touto informací si Vám dovolujeme poradit při nákupu obuvi pro Vaše děti a usnadnit rozhodování, který z nabízených modelů v celé prodejní síti je pro ně ten nejvhodnější.
Deformity nohou vznikají především nošením obuvi, která dobře nepadne – je buď příliš krátká, příliš úzká nebo špičatá. Rovněž i příliš široká obuv, v níž noha při chůzi klouže ke špici, způsobuje vážná poškození nohy. Obzvlášť nebezpečné je nošení špičaté obuvi s vysokými podpatky. Dalšími rizikovými faktory jsou: přetěžování nohou nepřiměřeně dlouhou chůzí a stáním, nadměrná tělesná hmotnost, nedostatek pohybu a chůze naboso po tvrdých a rovných podlahách.
Dětská noha se od nohy dospělého člověka liší v mnoha anatomických i funkčních vlastnostech, proto i obouvání dětí má na rozdíl od dospělých svá specifika:
Dětská obuv musí mít dostatečně prostornou, kulatou špičku, která poskytuje dostatek místa pro prsty. Čím rovnější je vnitřní hrana obuvi, tím lépe, neboť palec je v přirozené poloze a není tlačen k ostatním prstům. Varujeme před špičatou obuví, neboť způsobuje deformity prstů (vbočený palec, vybočený malík, kladívkové prsty.)
Vybírejte obuv, která je vyrobena z přírodních materiálů (useň, textil), jež jsou měkké, prodyšné a absorbující vlhkost. Nejdůležitější jejich vlastností je, že se přizpůsobí anatomickému tvaru nohy. Přestože je dokázáno, že poromery, koženky a plasty jsou na dětskou obuv nevhodné, najdeme na trhu řadu těchto výrobků. Jsou neprodyšné, během nošení si stále zachovávají své původní rozměry a nepřizpůsobí se tvaru nohy uživatele. Vzniká nepříznivé klima uvnitř obuvi. Plísně a bakterie ohrožují uživatele a snižují životnost obuvi. V současné době se často setkáváme s obuví, vyrobenou z umělých vláken typu Goretex a Sympatex s vynikajícími hygienickými vlasnostmi. Tuto obuv můžeme rovněž považovat za zdravotně nezávadnou.
Dětské nohy se poměrně hodně potí, přičemž největším zdrojem vlhkosti je ploska nohy. Proto musí být každá obuv, zvláště pak obuv uzavřených střihů, ve vnitřní nášlapné části vybavena stélkou nebo vkládací vložkou ze savého materiálu (useň, textil, příp. syntetický materiál např. typu Cambrella se zvýšenou propustností pro vodní páry, který se často používá i k výrobě podšívek).
Noha v obuvi musí být dokonale fixována. Nesmí docházet k nežádoucím bočním pohybům patní části nohy. Proto každá dětská obuv uzavřených střihů, resp. sandálová s plnou patou, musí mít dostatečně tuhý, vysoký a dlouhý opatek, tj. vnitřní dílec v patní části svršku obuvi.
Dobrou fixaci nohy v obuvi zajišťuje rovněž vhodný střih svršku, neboť drží pevně nohu proti opatku a brání posunu nohy v obuvi. Doporučujeme obuv šněrovací, popřípadě uzavíranou páskem na sponu či suchý zip. Obuv mokasinového nebo lodičkového střihu je nevhodná zvláště pro malé děti. V nejmenších velikostních skupinách vybírejte obuv výhradně kotníčkovou.
V místě, kde se noha při chůzi ohýbá (tj. v oblasti prstních kloubů) musí být obuv co nejohebnější.
Obuv, hlavně pro nejmenší děti musí tzv. “jít” s nohou a spolupracovat s ní. Tuhá a nepoddajná obuv zvyšuje únavu a narušuje pohodlí chůze a zdravý vývoj nohou. Ohebnost (flexibilitu) ovlivňuje jak druh použitého vrchového materiálu a střihové řešení, tak zejména druh, tloušťka a tuhost podešve. Čím silnější je podešev, tím je obuv tužší. Doporučujeme při výběru obuvi vyzkoušet, jaký odpor klade bota při ohybu špičky směrem k nártu.
Nohy jsou ohrožovány i neustálými tvrdými dopady na beton, asfalt, dlažbu – to se časem může projevit opotřebením kostí, kloubů a kloubních chrupavek dolních končetin a poškozením páteře. Prevencí je podešev s dobrými tlumícími vlastnostmi (styropor, pryž, termoplastický elastomer-TPE, polyurethan-PUR), pěnové vlepovací nebo vkládací vložky (šlehaný přírodní latex), anatomicky tvarované stélky (fusbety) z pružných materiálů.
Podpatky u dětské obuvi musí být co nejnižší s velkou plochou pro udržení stability dítěte. Obuv s vysokými, štíhlými podpatky pro děti zásadně nedoporučujeme.
Často opomíjenou vlastností obuvi je její hmotnost. Ta má být co nejmenší, zvláště když si uvědomíme, že dítě udělá za den 18 až 20 tisíc kroků.
Při každém nakupování obuvi žádejte kvalifikované přeměření velikosti nohou dítěte.
Obuv musí dobře padnout jak do délky, tak do šířky. Dětská obuv musí být vpředu před prsty o 10 až 15 mm delší než noha.
Asi polovinu tohoto volného prostoru ve špici, kterému říkáme nadměrek, slouží jako rezerva pro volný pohyb prstů při prodloužení nohy za chůze, polovina pro růst.
Šířka (resp. obvodová skupina) obuvi musí odpovídat obvodu nohy v místě prstních kloubů a je rovněž velmi důležitá pro správné obouvání dětí.
Štíhlá noha v příliš široké obuvi klouže při chůzi do nadměrku a poškozuje prsty tlakem na obuv. Úzká bota omezuje krevní oběh a deformuje přední část nohy.
Šířka obuvi české výroby bývá na obuvi označena velkými písmeny:
Rozměry nohou měříme ve stuje a vždy se měří obě nohy.
Na pulty našich prodejen se dostávají stále více boty dovážené ze zahraničí, které neodpovídají u nás používaným systémům označování velikostí. Každý výrobce používá jinou velikost funkčního nadměrku, u některých výrobců zcela schází. Obuv tak může být o 1 až 2 čísla velikosti menší, než je na obuvi uvedeno.
Je bezpodmínečně nutné, aby dítě obuv před zakoupením řádně vyzkoušelo. Nedoporučujeme zkoušet obuv bez předchozího přeměření nohy, pouze klasickým způsobem – tlakem prstu na špičku obuvi zjišťovat velikost nadměrku. Děti často reflexně pokrčují prsty, což vede k nákupu krátké obuvi. Jak již bylo uvedeno, děti mají sníženou hranici citlivosti na tlak a bolest, proto nám nemohou s určitostí potvrdit, že jim obuv nepadne.
Je vhodné, aby dítě zkoušelo celý pár obuvi a aby se v nové obuvi prošlo po prodejně. Sledujeme při tom, zda obuv neklouže z paty.
Zásadně neprosazujeme heslo: “To se časem poddá” a spíše se řiďme pravidlem: “To, co sedí při zkoušení, to bude sedět i při nošení”.
Vzhledem k tomu, že většina rodičů si při nákupu nové obuvi v prodejně není jista, zda se jedná o vhodnou, či naopak nevhodnou obuv, zavedla Česká obuvnická asociace se sídlem ve Zlíně dobrovolnou certifikaci dětské obuvi.
Boty, které úspěšně prošly certifikačním řízením, odpovídají požadavkům na ortopedickou a hygienickou nezávadnost a bezpečnost při používán, obdrží certifikát zdravotní nezávadnosti. V prodejně tuto obuv rozpoznáme snadno – je označena visačkou s logem žirafy s nápisem “Zdravotně nezávadná obuv – bota pro Vaše dítě.”
Použity materiály České obuvnické asociace se sídlem ve Zlíně, za laskavého svolení autorky RNDr. Pavly Šťastné.
